Koncem minulého týdne jsme se rozhodli, že pár dní pryč by byl fajn nápad. Kvetoucí MILUJU Cornwall, a tak jsme se rozhodli vzdorovat svátečním davům a vydat se dolů do Cornwallu. Nechtěli jsme utrácet tisíce za hotel nebo se čtyři dny promáčet ve stanu, podařilo se nám na pár nocí zabalit statický karavan (oohhh to kouzlo!).
Bylo to skvělé! Karavan byl perfektní, přesně to, co jsme potřebovali!
Dovolená začala dobře a my jsme první noc navštívili jednoho z našich oblíbených chippys (u St Michael’s Mount), abychom si dali čaj. Není to špatný výhled na čaj, i když jsme museli jíst ryby a hranolky v autě, abychom se vyhnuli mrholení (achh, anglické léto!)
Podařilo se nám dostat se na mírnou procházku, abychom se pokusili odpracovat tučné jídlo……Stezka South West Coast Path se táhne 630 mil podél jihozápadního pobřeží Anglie (dobrá práce s takovým jménem!). Pokaždé, když jdeme dolů do Cornwallu, prošli jsme toho mnoho.
Tentokrát jsme nebyli výjimkou, prošli jsme se kousek, který jsme udělali několikrát, krátkou 1 míli procházku z Carbis Bay do St Ives (zase jsme se vyhýbali sprchám!) V St Ives bylo více nevrlých lidí, než si pamatuji z našich jiných návštěv, ale připisuji to anglickému počasí, ne krásnému městu!
Jiný den jsme se rozhodli, že si dáme pastu, pojedeme a tak jsme si vzali oběd podél pobřeží... (Ano, byly to hlavně brambory a v pastě byl jen jeden kus masa, hanba Cornwallu!)
Navzdory nedostatku bílkovin, které nás udržely v chodu, se nám podařilo z místa, kde jsme byli ubytováni, projít kousek podél pobřeží a podívat se na cínové doly Poldark! (a krásný vřes!)
Protože příliš mnoho pohybu vám škodí a já mám nějaké tepny, které si musím udržovat ucpané…..museli jsme samozřejmě jíst více fish and chips na pláži….proč to na pláži chutná mnohem lépe???
Říkám, že můj výlet byl téměř bez příze, protože jsem se většinou stihl věnovat svým dalším koníčkům, ale bylo jedno ráno, kdy jsem neodolal troše pletení v karavanu, když jsem čekal, až se mi usadí snídaně…..ale jen na pár řad….poctivě!!!!
Jednoho dne vyšlo slunce, a tak jsme se přidali k hromadám deseti tisíc dalších turistů a šli jsme přes hráz na St Michael’s Mount.
Několikrát jsme šli přes hráz, ale předtím jsme v zahradě nebyli. Stojí za to se na ně podívat, pokud jste tak dole a máte rádi takové věci. Já ano, zaujaly mě zajímavé rostliny!
Bylo to zaneprázdněné a normálně nejsem fanouškem davů, i když to bylo tak krásné. Zaslechl jsem, jak někdo říká, že si myslel, že náhodou skončil v kousku nebe. Myslel jsem, že to bylo krásné říct a vím, co tím myslí...!!!
Inspirovalo mě to, abych po návratu do karavanu vytáhl štětec a pera, což jsem pár měsíců neudělal. Už jsem zapomněl, jak moc mě baví dělat černobílé kresby tuší!
Bývaly doby, kdy jste cestovali M5 o letním víkendu, měli jste zaručenu alespoň jednu frontu na obytný vůz-dodávku-hořící-na-M5, tentokrát byly všechny jasně lépe udržované a my jsme cestou domů žádného nezasáhli, i když těch 60 mil do Bristolu bylo spousta, takže teď budou čekat fronty!!!
Přijeli jsme domů unavení a já byla nadšená, když jsem viděla, jak tato malá kráska dorazila, když jsme byli pryč….je to sada na barvení příze!!!! Vyzkouším si to….samozřejmě zveřejním svůj pokrok!!
Správně…. jděte zkusit utéct trochu pastovitého / smetanového čaje / fish and chips teď….!!!
Pak…..příze…..barvivo….se setká!!!
tararinabit!
